Život je cesta...
... v mém případě z malé vesničky v podkrkonoší do hlavního města...
Cesta, kterou mi nikdo "nevymetal"...
Vše, čeho jsem kdy dosáhla, jsem vytvořila sama... sama bez bohatých rodičů a mentorů s univerzitním vzděláním.
Cesta, která toho tolik nabízí... a každý z nás má nějaký dar...
A ten dar by měl využívat a předávat dál, jinak možná promarní svůj smysl života.
Někdy to trošku trvá, než se "najdeme" v tom pravém, pro co jsme byli stvořeni.
A já věřím, že každý z nás byl obdařen a je jen na nás samotných, zda svůj vnitřní diamant objevíme a necháme zazářit, nebo ne.
Mým darem jsou cizí jazyky a masáže...
Němčina mne provází celým životem. Učit jsem se ji začala na základní škole, protože část mojí rodiny žije v Německu. Moje teta se provdala do tehdy západního Německa v roce 1968. Ačkoli tam byla oficiálně, vrátit se nemohla.
Pro nás to znamenalo být pod hledáčkem státní policie. Jako dítě jsem to vnímala jen z povzdálí, ale osobně jsem to pocítila, když jsem chtěla jít na střední jazykovou školu a "systém" mi to nepovolil. Tak jsem šla na gympl.
Moje sestřenice a bratranec vyrůstali v Německu a česky se bohužel moc nenaučili. Chtěla jsem se s nimi domluvit, což pro mě byla TA NEJLEPŠÍ MOTIVACE K UČENÍ. Takže už na základní škole byla němčina jasná volba.
Brzy jsem zjistila, že mi němčina "skáče" do hlavy nějak sama, přirozeně, ačkoli jsem se ji učila jako žákyně, nikoli v rodném prostředí. Přidala jsem si angličtinu a později jsem se ještě sama začala učit francouzštinu.
Studium němčiny jsem zakončila státní zkouškou na Univerzitě. Navštěvuji německy mluvící země i moji rodinu v Německu a zaměřila jsem se na povolání, v kterých němčinu aktivně používám.
...mám za sebou praxi lektorky v jazykové škole, učitelky němčiny na základní škole a gymnáziu, individuální doučování i práci asistentky jednatele ve velké nadnárodní korporaci.
Využití němčiny velmi různorodé na slovní zásobu i jazykové dovednosti...
A kde jsem nyní?
- Vystudovala jsem na Univerzitěněmecký jazyk
- Umím jazykyněmecky na úrovni C1, anglicky plynně a francouzsky se domluvím
- Objevila jsem dar svých rukou rozpoznat bolavé místo na tělejiž v mládí a nezapomněla jsem... během mateřské dovolené jsem prošla rekvalifikačním kurzem Masér pro sportovní a rekondiční masáže
- Vyznám se v bylinkáchdíky mamce... už v dětství jsme je trhaly a používaly na různé obtíže
- Bráním život každého tvoraprotože nikdo zde není zbytečně a každý je součástí velkého puzzle zvaného Země
Co mě volalo a stále volá? Poznávání... světa, který toho tolik nabízí...
Jsem vděčná za všechno a všechny v mém životě...
- Za moji mamkusilnou ženu, která zvládla v nelehké době komunismu vychovat (sice přísnou rukou, ale přeci dobře) mne a mého bráchu
- Za mého taťkukterý již nežije. Zemřel náhle na infarkt 2 dny předtím, než jsem zjistila, že čekám miminko. Moji starší dceru Niky.
- Za mé úžasné dcery Niky a Nellikteré mi každý den ukazují, o čem život doopravdy je
- Za mého mužekterý mne neustále učí vyjadřovat se, jak se cítím
- Za svobodu, možnost poznávat, cestovat a vzdělávat sekdykoli, kdekoli, s kýmkoli, jakkoli
Hodně mne ovlivnilo moje dětství a dospívání...
... ačkoli mnoho vzpomínek nemám... Pamatuji si na tu dětskou bezstarostnou radost...
Pamatuju si ale hlavně taky na taťku, který to neměl lehké. Jako malý kluk prodělal dětskou obrnu a byl celý život ochrnutý.
Obdivuju moji mamku, že mu věnovala své mládí, krásu a celý život.. až do jeho smrti.
Pamatuji si ale taky na chování mých vrstevníků a jejich výsměch adresovaný mému taťkovi...
Možná proto všechno jsem empatická a vadí mi nefér jednání...
Možná i proto se neustále moc ráda učím. Život toho tolik nabízí...
...a kdo má dar, měl by ho využívat a předávat dál...
... mým darem je citlivě a empaticky učit němčinu ...
... mým darem je odblokovat strach komunikovat v cizím jazyce ...
... mým darem je odblokovat bolavé místo na těle...
Těším se na setkání s Vámi...
Lucie